Úvod
Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, byl letos nahrazen novelizací 152/2023 Sb., která byla schválena 10. května 2023 v Senátu, podepsána prezidentem republiky 22. 5. 2023.
Kontroverze u zákona 283/2021 Sb. vyvolávala zejména navrhovaná restrukturalizace státní stavební správy, tedy centralizovaná forma v čele s Nejvyšším stavebním úřadem a krajskými stavebními úřady. Novelizace 195/2021 Sb. měla za cíl oddálení restrukturalizaci státní správy a další úprava 152/2023 Sb. řešila ponechání rozhodování na obcích a krajích. Předpokládaná účinnost Nového stavebního zákona 1. 7. 2023 byla však odložena. Podrobnosti se dozvíte níže.
Výchozí principy NStZ
Podařilo se prosadit
- Digitalizaci celé soustavy
– celá soustava by měla představovat jednotný digitalizovaný proces (tj. projektová dokumentace i stavební řízení) - „Jedno“ razítko
– vyjádření neintegrovaných dotčených úřadů si zajistí stavební úřad (jedno povolení pro realizaci stavby), stavebník již nebude povinen přikládat všechna závazná stanoviska
Nebylo prosazeno
- NSÚ jako ústřední správní úřad
– ústřední správní úřad ve věcech územního plánování, stavebního řádu a vyvlastnění (náhrada MMR) - Vznik nové soustavy stavební správy
– povolování staveb orgány přímé státní správy (bylo zamýšleno 13 krajských úřadů + Praha) - Integrace dotčených orgánů
– posouzení záměru v maximální možné míře stavební úřadem během povolovacího procesu, tedy záměr odstranit závazná stanoviska
Struktura státní správy byla novelou 152/2023 Sb. zachována v tzv. smíšeném modelu veřejné správy (výkon stavebních úřadů a úřadů územního plánování zůstává na obecní a krajské úrovni). Došlo k redukci podkladových aktů a integrace, kde to bylo přípustné (koordinovaná závazná stanoviska) a k zavedení jednotného environmentálního stanoviska v oblasti životního prostředí (od 1. 7. 2024).
Účinnost Nového stavebního zákona
Původní datum účinnosti bylo naplánováno na 1. 7. 2023. Přechodné období (tj. 1. 1. 2024 až 30. 6. 2024) zavedla odkládací novela. Pro vybrané druhy staveb začal zákon platit dříve (liniové a infrastrukturní stavby), tj. od 1. 1. 2024 a na všechny ostatní stavby se NStZ použije až od 1. 7. 2024.
To této doby bude povolování ostatních staveb probíhat ve dvoustupňové původním režimu. Rovněž se zatím nic nemění v oblasti územního plánování a bude se postupovat podle stávajícího stavebního zákona. Pro vyhrazené stavby se nebude vydávat územní rozhodnutí.
Avšak i u vyhrazených staveb se nebude postupovat kompletně podle Nového stavebního zákona. Jsou zde dvě výjimky, které se týkají digitalizace – proces nebude ještě plně digitalizovaný, protože systémy jsou stále ještě ve výstavbě.
Soustava státní stavební správy
- Zákonem 152/2023 Sb. došlo ke zrušení státní stavební správy
- Specializovaný a odvolací stavební úřad bude nahrazen Dopravním a energetickým stavebním úřadem, který bude pod působností Ministerstva dopravy
- Ministerstvo místního rozvoje zůstane jako ústřední správní úřad pro věci územního plánování a stavebního řádu
- Posílení metodické role Ministerstva pro místní rozvoj
- Bude držena soustava stavebních úřadů na obecní a krajské úrovni; kompetence speciálních stavebních úřadů (drážní, vodohospodářské aj.) bude přesunuta pod stavební úřad
- Úpravy kompetencí krajských a okresních úřadů (povolování i vodních děl)
Organizace na úseku územního plánování
Organizace veřejné správy se nemění a zůstává v této skladbě:
- Vláda (nově; schvalování politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci na úrovni státu)
- Ministerstvo místního rozvoje, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo dopravy
- Ministerstvo obrany (speciální stavby)
- Krajský úřad (již ale nebude posuzovat soulad s územně plánovací dokumentaci)
- Zastupitelstvo a rada kraje
- Obecní úřad obce s rozšířenou působností (již ale nebude u posuzovat soulad s územně plánovací dokumentaci; to bude činit stavební úřad, který bude rozhodovat o žádosti)
- Obecní úřad
- Zastupitelstvo obce a její rada
Úlohu a funkci Nejvyššího stavebního úřadu bude vykonávat Ministerstvo pro místní rozvoj, organizačně podřízeno Ministerstvu dopravy. Ministerstvo dopravy bude nadřízeným orgánem Dopravního a energetického stavebního úřadu ve věcech dopravní infrastruktury a dále bude mít kompetence u některých technických staveb. Ministerstvo průmyslu a obchodu bude odvolacím orgánem u vyhrazených staveb.
Krajský úřad a obecní úřad obce s rozšířenou působností budou působit jako úřady územního plánování. Správní obvody obecních stavebních úřadů budou stanoveny vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj. Pokud by měli být menší stavební úřady rušeny, bude to pouze na základě dohody. Jinými slovy: kde budou zapotřebí, budou ponechány. Obvody by měly kopírovat územně správní členění.
Součinnost orgánů veřejné správy
Nově si stavebník nebude muset opatřit závazná stanoviska a předkládat je stavebnímu úřadu. Stavební úřad si je bude muset obstarat sám od dotčeného orgánu skrze nově zavedené digitální systémy a skrze digitální platformy.
Pokud vzniknou nějaké rozpory, lze sjednat společné jednání (vyzývá k němu stavební úřad), kde budou tyto rozpory řešeny. Z jednání se bude pořizovat protokol.
Pokud nějaký dotčený orgán stanoví ve stanovisku nějaké podmínky, bude také povinen je zkontrolovat.
Dotčené orgány
Jsou jimi orgány nebo úřady, které disponují určitou odborností související s výstavbou. Posuzují ochranu veřejných zájmů na daném úseku veřejné správy. Těmito orgány jsou např.:
- Hasičský záchranný sbor
- Národní ústav památkové péče
- Policie ČR
- Orgány životního prostředí
Pro účely povolování vydávají pro stavební úřad vyjádření nebo závazná stanoviska. Novela tyto stanoviska zachovává. Integrace fyzická bude nahrazena integrací procesní (nově si stavební úřad závazná stanoviska vyžádá sám). Fikce vyjádření zůstává zachována (pokud se dotčený orgán v lhůtě nevyjádří, má se za to, že souhlasí). Zkracuje se také doba přezkoumání z 15 na 9 měsíců (pokud jsou stanoviska nesprávná nebo nezákonná).
Příklad stanoviska na úrovni obce s rozšířenou působností:
- Stavební úřad: koordinované závazné stanovisko (bude pouze jedna výroková část, zda je záměr přípustný či nepřípustný) a jednotné environmentální stanovisko (JES)
- Závazné stanovisko hasičského záchranného sboru (zajistí stavebník nebo SÚ)
- Závazné stanovisko hygienické stanice (zajistí stavebník nebo SÚ)
Jednotné environmentální stanovisko
Návrh zákona o jednotném environmentálním závazném stanovisku (JES) byl vydán společně s novelou NStZ. JES je podkladem pro stavební úřad v režimu závazného stanoviska a bude obsahovat cca 27 závazných stanovisek, vyjádření a souhlasů z oblasti ochrany životního prostředí jako jsou např. tyto zájmy:
- EIA
- Lesy
- ZPF
- Voda
- Ovzduší
- Odpady
JES bude vydáváno na úrovni Ministerstva životního prostředí, krajského úřadu nebo obecního úřadu s rozšířenou působností.
O závazná stanoviska se bude v budoucnu žádat digitálně, bude tedy možné dohledat i fikci (tedy uplynulou dobu, kdy se dotčený orgán nevyjádřil a bere se tedy za souhlasné).
Závěr
Je tedy patrné, že nové trendy státní správy cílí na digitalizaci. To však ještě pro Českou republiku představuje velkou výzvu, protože celý digitální systém včetně Portálu stavebníka se teprve tvoří. I vy však můžete být již o krok napřed a naučit se pracovat s platformou PlanRadar, což je chytré softwarové řešení pro stavebníky i profesionály v oblasti realitního trhu.
Digitalizace dokumentace i celkového pracovního postupu má kladný vliv na spolupráci mezi všemi účastníky stavebního procesu a nejen to. Pomáhá také snižovat chybovost a šetřit čas.
