V posledních dekádách zakoušíme extrémní klimatické změny, které můžeme vnímat jako nepříznivě se vyvíjející faktor již během života jedné generace. Teplotní maxima se ve městech zvyšují extrémním způsobem, takže se dá mluvit o tom, že situace je vážná.
Ve městech a velkých aglomeracích je hlavně v létě o dost tepleji než ve volné krajině. Takovýto jev je označován jako „tepelný ostrov“. Tepelný ostrov je důsledkem husté městské zástavby a existencí velkého množství materiálů, které dobře absorbují teplo. Povrchy ve městech v horkých dnech mohou dosahovat i teplot 60–70 °C. Celou situaci ještě zhoršuje i nárůst průměrné teploty, město již pak nemá mechanismy, jak se ochladit.
Pro ilustraci – nejvyšší dosažené teploty v létě v Praze se pohybují v rozmezí 35-40 °C. Následující hodnoty pak představují nejvyšší zaznamenané teploty v Praze v letních měsících během posledních let:
Rok Nejvyšší zaznamenaná teplota v létě
2022 39,0 °C 2013 37,3 °C 2010 35,6 °C 2002 35,2 °C
2019 38,9 °C 2003 36,8 °C 2018 35,5 °C 2017 35,1 °C
2015 37,7 °C 2012 36,2 °C 2006 35,4 °C
Rok 2022 byl v metropoli dokonce pátý nejteplejší za posledních 248 let.
Je důležité si uvědomit, že tyto extrémní teploty nejsou naštěstí příliš časté a většinou se vyskytují jen v několika dnech v průběhu léta. Nicméně, i běžné letní teploty v Praze mohou být vysoké a mohou vyžadovat opatření k udržení příjemného prostředí.
Už jste si někdy prožili ten pocit, že v kanceláři je tak teplo, že nelze pracovat, nebo noc doma je tak horká, že nelze ani usnout? Takovou zkušenost bohužel již mnoho lidí, kteří obývají města, má.
Co může k ochlazení města pomoci?
Léto v městě může svým obyvatelům tedy pořádně „zatopit“. Stále však máme určité prostředky, jak městskému prostředí pomoci se s letními dny lépe vypořádat a zde je příklad některých z nich:
- Sázení a ochrana stávajících vzrostlých stromů – ozelenění měst může pomoci snížit teplotu, protože stromy i další rostliny absorbují sluneční záření a uvolňují do ovzduší vodu, což má chladicí efekt. Kromě toho stromy také snižují prašnost, pohlcují hluk a v neposlední řadě poskytují prostor pro odpočinek.
- Použití bílých nebo světlých barev – budovy, stěny, střechy i vodorovné povrchy ve světlé
barvě odrážejí sluneční záření a snižují tak teplo ve svém okolí.
- Vodní prvky – vodní prvky, jako jsou fontány, mlžítka či umělá jezírka, mohou snížit teplotu v okolí, protože voda se odpařuje a chladí okolní prostor. Důležitá je i přístupnost a dosažitelnost – pro individuální možnost osvěžení, jak pro lidi, tak pro zvířata.
- Zelené střechy – vegetační střechy pokryté trávou a jinými rostlinami mohou pomoci ochladit město tím, že absorbují sluneční záření a vypouštějí vodu do ovzduší, navíc příznivě působí z hlediska vodního managementu tím, že zadržují vodu.
- Náhrada zpevněných, asfaltových ploch propustnými a polopropustnými povrchy.
- Zadržování dešťové vody různými retenčními prvky (sběrná jezírka, umělé mokřady, vsakovací průlehy, vegetační střechy) a odvodňování zpevněných ploch do zeleně.
Cílené plánování
V České republice se do aktivit na pomoc městům zapojila například Nadace partnerství s projektem LIFE Tree Check.
Cílem je účinně čelit dopadům klimatických změn, jako jsou například stále častější vlny veder a efekty tepelných ostrovů měst. Její strategií je zejména posilování tzv. zelené infrastruktury, tedy zeleně ve všech jejích možných formách a umístěních.
Martin Ander z Nadace Partnerství se domnívá, že v souvislosti se změnou klimatu je velmi pravděpodobné, že se přehřívání, sucho i lijáky budou objevovat častěji a mnohem intenzivněji. To ale nemusí znamenat, že jsme vůči těmto jevům naprosto bezmocní. Již nyní můžeme podniknout určité kroky k tomu, aby se tyto jevy mohly do budoucna umírnit.
Tato strategie je i důvodem proč si mnoho měst nechává vypracovat adaptační strategie a plány, aby mohla konkrétními kroky posílit svou odolnosti vůči těmto klimatickým jevům. Zaměřují se zejména na regeneraci a extenzi zeleně a vodních prvků.
Jak na to
Díky vhodnému návrhu situování stromů, založení alejí či vytvořením parků lze pozitivně ovlivnit lokální teplotu ve vztahu jak k jednotlivým domům, tak pro celou ulici či městský blok. Při této činnosti však nelze opomenout nakládání s dešťovými vodami, tzv. vodní management. Přítomnost a množství vody v oblasti má rovněž na městské mikroklima významný vliv, zejména při jejím zasakování a zadržování, kdy se pak v horkých dnech postupně uvolňuje do vzduchu při procesu odpařování.
Tam, kde je to proveditelné, je vhodné nahradit souvislé asfaltové či betonové plochy propustnými či polopropustnými povrchy, jako jsou třeba zatravňovací tvarovky nebo mlatové či štěrkové cesty. Dešťovou vodu lze zadržovat pomocí zasakovacích ploch, průlehů, dešťových záhonů či retenčních nádrží. Šikovným prvkem je i tzv. přerušovaný obrubník, který při vhodném spádování může odvést srážkové vody do rozlehlejší travnaté plochy, jenž vodu zvládne pojmout. Z hlediska realizace takový prvek neznamená ani žádné prodražení.
Do boje proti přehřívání měst se samozřejmě může zapojit každý. I svůj domov si můžete vybudovat či upravit tak, aby se v horku nepřehříval. Pokud zvolíte pro fasádu a střechu světlejší odstíny, odrazí se více slunečního záření zpět do okolí a nebude akumulováno stavbou. Okolí svého domu můžete osázet zelení a tam, kde je to vhodné, využít i popínavé rostliny. Pokud je to konstrukčně přípustné, můžete si pořídit i zelenou střechu.
Pro stínění interiéru je pak výhodnější osadit otvory venkovními žaluziemi nebo použít okenice, pergoly či markýzy. Toto je mnohem účinnější než stínící prvky instalované ze strany interiéru. Dále pomůže vnitřní prostory větrat brzy ráno a navečer.
Stavme domy, které se v létě nepřehřívají
Světlé povrchy mají během letních dnů výrazně nižších teplotu, což si ostatně můžete vyzkoušet i vlastním měřením. Je to proto, že světlé barvy odrazí zpět do okolí větší množství slunečního záření. Výhody, které tyto změny představují jsou ty, že k provedení nátěru střechy nebo fasády pro většinu lokalit nepotřebujete žádné povolování.
Pokud střechu osázíte vegetační vrstvou, ať už v extenzivním nebo intenzivním provedení, zachytí velké procento srážek. Takto ve skladbě zadržená voda se pak bude postupně odpařovat a v teplých dnech přispěje k ochlazení budovy i jejího okolí. Naproti tomu v zimních měsících zelená střecha pomůže k udržování tepla. Zelené povrchy lze aplikovat i na fasády, které stejně tak jako zelené střechy ochlazují své okolí přirozeným odpařováním. Použití může být přitom velmi různorodé, a to od popínavých rostlin, přes zazeleněné balkony až po nákladnější intenzivní zelené stěny, které disponují automatickým zavlažováním.
Je známo, že zpevněné povrchy jsou velmi náchylné k akumulování tepla. Pokud se tedy podaří tyto plochy v okolí domu redukovat na minimum, bude docházet k menšímu ohřívání. Nahrazeny mohou být například zatravňovacími tvarovkami nebo štěrkem či mlatem. Okolí domu lze vhodně doplnit stromy či keři. Vzrostlá zeleň poskytne stín a pozvolnější vypařování vody bude fungovat jako přirozená klimatizace.
Vodu ze střech lze svádět do retenčních nádrží a využívat ji na zálivku pozemku nebo ji dokonce použít na splachování toalet nebo mytí například vozu.
