Ve stavebnictví jsou už dnes velmi žádané desítky různých technicky vyspělých high-tech řešení. V tomto přehledu se zaměřujeme na nejpokročilejší a nejužitečnější IT technologie a inovativní materiály ve stavebnictví, které jsou každým rokem stále více integrovány do stavebního odvětví a naplňují ty nejodvážnější představy o budoucnosti.
Obsah
- Atributy stavebního sektoru
- Hlavní výhody technologií
- BIM
- Cloudové služby a mobilní technologie
- Umělá inteligence
- Internet věcí
- Virtuální a rozšířená realita
- Robotizace a exoskelety
- 3D tisk
- Velká data
- Digitální dvojčata
- Blockchainová technologie
- Dřevo
- Beton
- Cihla
Informační technologie ve stavebnictví: co přinesou
Atributy stavebního sektoru
Stavebnictví bývá často kritizováno pro nadměrný konzervatismus, standardizaci a byrokratické zpracovávání dokumentace. Ovšem implementovat ve stavebnictví moderní technologie není snadné. Je to dáno tím, že je třeba splnit mnoho požadavků: dodržet všechny bezpečnostní předpisy, jednoduchost použití a nákladovou efektivitu, co se týče počátečních nákladů a jejich schopnosti snížit do budoucna provozní náklady. U každé technologie je zapotřebí řádný, dobře promyšlený design a implementace projektovým týmem, pravidelné kontroly kvality a proškolení zaměstnanců.
Hlavní výhody technologií
Růst měst a jejich populace, nové formy komunikace v oblasti VELKÝCH DAT (big data), růst ekonomiky a blahobytu – to vše způsobilo, že i stavební průmysl musel konečně začít aktivně integrovat inovativní a technologická řešení. U stavebních projektů tak sledujeme aktivní propagaci a častější využívání nových technologií ve stavebnictví.
Rychlost technologického vývoje dnes vede k digitalizaci stavebnictví ve velkém měřítku. Používání IT technologií je již dnes pro developery a dodavatele oblastí, kde lze získat konkurenční výhodu. Inovace ve stavebnictví usnadňují stavební procesy a zvyšují ziskovost – což jsou faktory, které pomáhají získávat projektové zakázky.
Inovace přinášejí ekonomické výhody, zvyšují konkurenceschopnost konkrétní stavební společnosti a v konečném důsledku pomáhají maximálně efektivně plnit požadavky zákazníků.
V tomto článku se zaměříme na deset nejlepších nových stavebních technologií a inovací ve stavebních materiálech.
Populární moderní stavební technologie
#1: BIM
Informační modelování budov (BIM – Building Information Modelling) je již několik let horkým tématem moderních designových a konstrukčních technologií. Nabízí nejen virtuální modelování budov, ale také komplexní digitální reprezentaci fyzických a funkčních charakteristik objektu.
Software BIM bere v potaz nejen konstrukční fázi, ale také případná zařízení a další prvky, které jsou důležité pro řízení a provoz budovy. Sem patří i potenciální opravy nebo demolice. Když se potenciál funkce BIM využije naplno, může pokrýt celý životní cyklus objektu v komplexním detailu.
Všechny komponenty a nuance v návrhu, které jsou pro objekt relevantní, jsou zachyceny a zohledněny v jednotném formátu. Pokud dojde k odstranění či nahrazení nějakého prvku či doplňku, celý model se s touto korekcí přepočítá.
Díky funkcím BIM mohou odborní projektanti na virtuálním modelu objektu:
- vidět všechny problémy, nesrovnalosti a konflikty,
- otestovat subjektivní přínosy zařízení,
- dělat úpravy v designu,
- vypočítat odhad,
- kontrolovat pracovní proces,
- předvídat rizika budoucí výstavby,
- kalkulovat zdroje,
- zajistit všem účastníkům projektu možnost pracovat na základě stejného modelu.
BIM technologie omezuje:
- materiální náklady;
- chyby v projektu;
- nedodržené termíny.
Kompletní arz enál digitálních dat o objektu, výstavbě nebo správě budovy můžete získat s pomocí mobilního zařízení. Pak jste schopni provádět řádnou kvalitu kontroly ve všech fázích, například prostřednictvím různých funkcí aplikace PlanRadar. Tento druh řešení velmi zjednodušuje řízení a kontrolu stavebních procesů a optimalizují výsledek.
V USA přibližně 72 % stavebních firem využívá BIM projektování k úspoře nákladů. Ve Velké Británii musí od roku 2016 všechny vládou financované stavební projekty využívat BIM úrovně 2, takže se jejich použití rychle rozšiřuje. V Rusku používá BIM pouze 5–7 % společností (převážně ve velkoměstech a velkých společnostech) a další nové technologie ve stavebnictví jsou v této zemi ještě vzácnější.
Ve Francii zahrnula národní vláda od roku 2017 BIM do sektoru bydlení pro polovinu milionů domácností. Ve Španělsku jsou BIM technologie v projektech infrastruktury povinné od roku 2019.
Německo zavedlo využívání BIM ve všech projektech infrastruktury od roku 2020. Země Beneluxu mají také vysokou míru využití této technologie.
#2: Cloudové služby a mobilní technologie
Pro maximálně efektivní využití BIM modelů jsou zapotřebí cloudové služby pro výměnu dat a přístup k informacím v reálném čase. Co je to cloudová služba? Cloud může obsahovat širokou škálu segmentovaných informací a nástrojů, které sahají od nástrojů pro architekty až po systémy pro řízení projektů, jež jsou k dispozici všem účastníkům projektu kdykoli z vlastního mobilního zařízení. To umožňuje vysokou míru spolupráce.
Přínosy cloudových služeb:
- vysoká mobilita – všechny informace jsou přístupné z jakéhokoliv zařízení s připojením k internetu;
- množství informací uložených v cloudu je neomezené, stejně tak výpočetní síla serverů, kde jsou data uložena;
- škálování v souladu s potřebami stavebního projektu – flexibilní přizpůsobení potřebám, žádné zbytečné náklady;
- dostupné služby – budování vlastní IT infrastruktury je mnohem nákladnější než využití poskytovatele cloudové služby;
- okamžitý přístup k informacím všech účastníků projektu pro celý tým;
- zjednodušení komunikace a spolupráce v reálném čase;
- možnost řídit více stavebních projektů bez ztráty kontroly nad kvalitou – cloud pomáhá v synchronizaci;
- schopnost snižovat náklady velkých kanceláří – hosting na serverech třetí strany, není potřeba provozovat vlastní;
- maximální ochrana dat díky zabezpečení serverů.
#3: Umělá inteligence
Odkaz na zdroj obrázku: https://www.constructionexec.com/article/five-construction-machinery-innovations-that-impact-roi
Umělá inteligence (AI – Artificial Intelligence) je druhem technologie, který napodobuje lidské kognitivní funkce: řešení úkolů a problémů, rozeznávání obrazu, objektů a učení se skrze repetitivní úkoly.
Existuje speciální oblast AI – strojové učení, která se zakládá na sběru a analýze statistických údajů. Při využití těchto dat k učení se umělá inteligence může naučit činit závěry a vychytávat anomálie. Nové stavební technologie nemohou fungovat bez strojového učení a AI. Ve skutečnosti je to neviditelný asistent, který analyzuje terabajty dat a hledá problémy. To může spočívat v rutinním vyfiltrování zbytečných informací nebo naopak ve vyhledávání konkrétních dat. Využití umělé inteligence se projevuje v těchto oblastech:
- Prediktivní analytika:
- předvídání bezpečností hrozby na základě minulých dat;
- rozpoznávání důležitých událostí a trendů na stavbě;
- monitorování počtu lidí na místě a faktorů, jako je nošení osobních ochranných prostředků.
- Plánování a projektová fáze:
- přesné modelování a predikce nákladů a harmonogramu;
- sesbíraná a modelovaná data pomůžou předcházet překračování rozpočtu;
- monitorování a zmírňování rizik, vytyčení priorit.
- Robotické mechanismy, automatizace procesů:
- provádění rutinních, jednoduchých, ale časově náročných operací na staveništi, náhrada lidské práce;
- optimalizace práce, která vyžaduje vysokou produktivitu.
#4: Internet věcí
Tato technologie je úzce spjata s cloudovými systémy a AI, protože podle definice internet věcí (IoT – Internet of Things) není bez analytiky a algoritmů pro sběr dat příliš efektivní. Ve stavebnictví pomáhá IoT řešit celou řadu problémů.
S mnoha různými senzory na staveništi je řízení projektů stále efektivnější a stavební proces je stále bezpečnější a optimalizovanější.
Odborníci předpovídají, že do roku 2024 dosáhne podíl na trhu IoT ve stavebnictví 16,8 miliard dolarů. Mezi přínosy této technologie patří:
-
Vyšší produktivita
Společnosti často řeší více projektů najednou na různých místech a je potřeba neustále monitorovat průběh prací, aby všechny zapojené týmy stíhaly práci dokončovat v dohodnutých termínech. Senzory shromažďují data na stavbě, potom je softwarově zpracovávají a vedoucímu projektu předávají kompletní obrázek o situaci na stavbě. Tato technologie pomáhá řídit velké projekty, protože snižuje čas a náklady spojené s dohledem nad úkoly.
-
Bezpečnost a zabezpečení
I na moderní stavbě jsou stále problémem nehody a úmrtí. IoT může významně snížit rizika a předcházet zranění.
Senzory na oblečení stavebních dělníků, senzory na stavbě a senzory připojené ke stavebním materiálům sledují pohyb lidí v dané oblasti, přítomnost nebezpečných látek ve vzduchu, narušení zásob, mimořádné události a mnoho dalšího. Senzory na stavebních materiálech nebo ve skladovacích zařízeních také slouží jako prevence krádeží.
-
Řízení zdrojů
IoT také optimalizuje náklady na údržbu zařízení a zásobování. Inteligentní senzory pomáhají sledovat spotřebu elektřiny, vody nebo paliva a optimalizovat tyto nákladové položky. Data jsou shromažďována automaticky a jejich objektivní shrnutí je k dispozici v přehledném uživatelském prostředí. Z těchto informací jasně vyplývá, kdy je potřeba provést preventivní údržbu, výměnu nebo opravy.
Z nedávné studie institutu McKinsey Global Institute posuzující dopad internetu věcí (IoT) na stavebnictví a těžební průmysl vyplynulo, že majitelé společností by mohli ušetřit využíváním IoT až 160 miliard dolarů. Potenciál internetu věcí se bude ve stavebnictví nejvíce ukazovat v nadcházejících letech s tím, jak bude postupovat digitalizace stavebního odvětví.
#5: Virtuální a rozšířená realita
Odkaz na zdroj obrázku: https://www.khl.com/international-construction/virtual-and-augmented-reality-the-realities-of-modern-construction/142216.article
Mezi novými technologiemi v architektuře a stavebnictví je jedna obzvláště podmanivá – virtuální realita (VR). Vytváří „reálný“ svět v digitálním prostředí, pomocí fotografií, renderingu a širokoúhlého 360° videa. Tato technologie má kapacitu navigovat nás v realistickém digitálním prostředí a umožňuje interakci s objekty v reálném čase. Rozšířená realita zahrnuje oddělené digitální prvky, které jsou navrstveny do reálného prostředí, což dokresluje finální vytvořený model.
Virtuální realita dodává virtuálnímu objektu celistvost a s pomocí headsetu dokáže digitální informace „oživit“. Je to unikátní zkušenost „z první ruky“, která umožňuje profesionálnější řešení a odborné posouzení, jako by odborníci stáli na místě nebo uvnitř nedokončeného projektu.
Přínosy této technologie:
- pomáhá testovat životaschopnost nových návrhů,
- zefektivňuje sledování postupu stavebních prací,
- pomáhá identifikovat problémy v rané fázi výstavby,
- využívá se jako praktický nástroj v oblasti zkoumání komplexních struktur,
- pomáhá uvádět na trh nové stavební projekty a prezentovat nápady investorům.
Přečtěte si: 5 nejlepších programů pro architekty a projektanty
#6: Robotizace a exoskelety
Navzdory mnoha přínosům nahrazování lidské práce v oboru, jakým je stavebnictví, ruční práce stále převažuje a často je jedinou cestou k produktivitě. Stavba je prostředí, kde se pracuje v rychlém tempu, kde roboti bez fantastické AI nemají místo. Jelikož fungují podle zadaného algoritmu, jsou příliš nepružní a nedokážou rychle reagovat na změnu.
I ve stavebnictví ovšem postupně nacházejí uplatnění chytrá řešení, zejména využití dronů. Tato technologie má přitom v realitách a obchodu mnohem více možností využití než pouze pro letecké fotografie objektů.
Využití dronů:
- kontrola bezpečnosti: monitorování stavenišť kamerami a identifikování nebezpečných oblastí. Tím odpadá potřeba osobní kontroly na stavbě, manažeři mohou okamžitě vysílat lidi případné problémy řešit;
- drony jsou schopny doručit stavební materiál na místo, což snižuje počet potřebných vozidel;
- drony lze využít k demolici prvků budovy na konci projektu. I když je to pomalejší řešení, je určitě levnější a bezpečnější.
Robotické exoskelety mohou rovněž urychlit práci a zvýšit produktivitu na staveništi. Osoba v takovém „obleku“ uzvedne větší váhu a může vykonávat efektivněji více úkolů. V automobilovém průmyslu se exoskelety používají ke snížení pracovních úrazů a chyb způsobených únavou; stavebnictví by dost možná mohlo z tohoto typu technologického řešení rovněž profitovat.
#7: 3D tisk
Odkaz na zdroj obrázku: https://do.nn.ru/advert/categories/building_construction/equipment/building/?id=1895881601
Tato technologie se ve stavebnictví používá už dlouhá léta, ale až v posledních letech zaznamenáváme její masivnější rozšíření.
Odhaduje se, že hodnota trhu s 3D tiskem betonových prvků ve stavebním průmyslu vyšplhá do roku 2024 až na 58 milionů dolarů.
Tento růst je stimulován zvýšenou poptávkou po 3D tisku ve stavebnictví. Poptávka roste v důsledku vyšší produktivity, kterou tato technologie nabízí, a možnosti snadno vytisknout konstrukce různé složitosti.
Tisk přímo na místě nebo doručení hotových stavebních bloků (stěn, desek) či jiných komponent na staveniště snižuje nejen náklady na výrobu, ale také náklady na logistiku a personál.
Díky extruzní technologii v 3D tisku je možné vyrábět prvky ze stále širší palety materiálů – betonu, geopolymerů, cementu, sádrokartonu a jílu.
Výhody 3D tisku:
- rychlost,
- přesnost (minimální chybovost),
- rozmanitost designů,
- vysoký výkon,
- úspora dalších nákladů na přepravu a personálních nákladů,
- ekologičnost.
Budoucnost 3D tisku betonových prvků je zářivá. Již dnes existují udržitelná a škálovatelná řešení pro 3D tisk různých modelů z betonu (BAM, centrum pro 3D tisk betonových strukturních prvků v Nizozemí).
V Rusku vyvinula společnost Apis Cor. se sídlem v Irkutsku v roce 2017 speciální 3D tiskárnu. Na této tiskárně společnost vytiskla celý dům. Výhodou této ruské 3D tiskárny je to, že dokáže vytisknout dům polárně, bez pojezdu jako jiné 3D tiskárny, pro přesnou práci tak nejsou zapotřebí rovné povrchy. Kromě toho připravuje sama specifikace materiálního mixu.
#8: Velká data
Odkaz na zdroj obrázku: https://www.wirtgen-group.com/de-de/news-und-media/wirtgen-group/big-data/
Vedle dalších pokročilých technologií mohou být důležitou součástí procesu optimalizace ve stavebnictví velká data – big data. Velké soubory dat a roztříštěné informace lze strukturovat a analyzovat, odhalit vzorce a fakta, která mohou posloužit v celé řadě úkolů a snížit náklady, předvídat riziko či efektivitu určitých projektů.
Velká data se neomezují na data a informace shromážděné jednotlivci, ale mohou zahrnovat informace získané z různých senzorů, systémů a programů, které jsou součástí internetu věcí (IoT). Spolu s umělou inteligencí (AI) a strojovým učením se tato data mohou stát významným nástrojem pro management ve stavebnictví.
Díky využití velkých dat je možné identifikovat povětrnostní vzorce nebo jiné podmínky na navrhovaném staveništi a vypočítat na jejich základě nejvhodnější dobu pro zahájení výstavby a předpovídat hladký průběh projektu. Dále můžete předpovídat, jak si chystaný projekt povede na základě analýzy dat z předchozích projektů.
Analýza datového souboru odhalí důležité prediktivní závěry o proveditelnosti určitých úkolů a může projektovým manažerům pomoci snížit náklady pomocí optimalizace nebo nahrazení původního plánu výstavby.
#9: Digitální dvojčata
Odkaz na zdroj obrázku: https://www.cadmatic.com/ru/resources/blog/digital-model,-digital-shadow,-or-digital-twin-%E2%80%93-what-is-at-the-core-of-data-driven-shipbuilding/
Digitální dvojčata jsou přesné virtuální kopie fyzických objektů – budov či celých měst. Tato technologie jde ruku v ruce s BIM, minimálně se vyznačuje stejnými funkcemi.
Nicméně hlavní rozdíl mezi BIM a digitálními dvojčaty spočívá v tom, že digitální dvojčata simulují interakci osoby s prostředním, průběžně se aktualizují, aby si zachovávaly přesnost, a udržují informace v reálném čase. Virtuální dvojče fyzikálního objektu dává informaci o aktuálním stavu budovy, jejím obsahu a infrastruktuře a o tom, jak působí na uživatele.
Výsledný počítačový model integruje informace do jednoho prostředí, ke kterému mají všichni přístup. BIM model je obecně statický, zatímco dynamické digitální dvojče se v průběhu času mění. Dvojčata představují příležitost otestovat si různé scénáře a hrozby – dopad přírodních katastrof, různé mimořádné události – požáry nebo zhroucení některého prvku – pomocí simulace.
Na základě BIM modelu může digitální dvojče „zažít“ informaci tím, že integruje různé bloky informací. Prediktivní funkce digitálního dvojčete je jednou z jeho nejvýznamnějších funkcí. Možné problémy nebo naopak přesné porozumění tomu, zda objekt bude schopen vydržet očekávanou zátěž, pomůže stavebníkům předejít překročení rozpočtu a optimalizovat procesy a učinit případné úpravy v rané fázi. Dále umožňuje správu budovy po celou dobu životního cyklu stavby.
#10: Blockchainová technologie
Odkaz na zdroj obrázku: https://iqdecision.com/blokchejn-i-smart-kontrakty-mogut-stat-resheniem-nerazreshimoj-do-jetogo-problemy-v-stroitelstve/
Ve stavebnictví lze blockchain implementovat ve formě chytrých smluv, které vystupují jako „správce“ pro všechny smluvní strany: digitální protokol chytré smlouvy je zaveden na blockchainové síti. Je to užitečné pro odpovědnost – lze zaprotokolovat přesný čas, kdy k události došlo, a použít to jako spouštěč pro další událost v řetězci, ať už to je platba subdodavateli nebo spuštění další sady úkolů.
Blockchainová technologie se původně používala pro transakce v krypto měně, ale její záruku bezpečnosti a transparentnosti lze efektivně uplatnit i v multilaterálním procesu, jakým je výstavba. Je užitečná, protože nezahrnuje zprostředkovatele jako standardní databáze: informace se vyměňují mezi koncovými uživateli (komunitní systémy slouží samy jako servery propojené po internetu) – bez centrálního počítače.
Blockchain je digitální informace uložená ve veřejné transakční databázi (block), která je řízena peer-to-peer počítačovými systémy nebo ověřená sítí počítačů (chain-chain).
Každé zařízení v řetězci obsahuje různé typy informací, například doklad o bankovní finanční transakci, smlouvu, doklad o vlastnictví nebo autentizaci. Bezpečnost blockchainových dat je řízena každým účastníkem v řetězci, každý nese odpovědnost za ochranu informací s digitálním podpisem. To zajišťuje rychlou a bezpečnou výměnu informací, bez účasti třetích stran, například banky.
Hlavní výhodou blockchainu je decentralizace operací, kdy je odpovědnost a záruka přenesena na strany zapojené v řetězci. Stavbyvedoucí nebo manažer projektu se nemusí osobně účastnit každé akce, bezpečnost systému znamená, že další krok se spouští automaticky a je doplněn kompletní dokumentací.
Chytrá smlouva je typ digitálního protokolu zavedeného v blockchainové síti za účelem splnění smluvních podmínek. Dokonce i u malých projektů je do stavebního procesu zapojeno několik společností, subdodavatelů a dodavatelů.
Všechna projektová data jsou uložena na jednom centrálním místě a slouží ke sledování a řízení staveniště, ale s pomocí blockchain technologie lze projektová data sledovat a zpracovávat efektivněji v reálném čase. Blockchainovou technologii lze používat k automatizaci více prvků v pracovním toku řízení projektu, včetně kontroly jakosti. To uvolní tlak na manažery projektů a stavbyvedoucí být u všeho.
Blockchainová technologie vnáší transparentnost do procesu výstavby, poskytuje informace viditelné pro všechny zúčastněné a usnadňuje průběh procesu. Navíc zprostředkovává spolupráci a usnadňuje včasné rozhodování, minimalizuje rizika a předchází neshodám tím, že vytváří důvěryhodný auditní záznam.
Blockchainová platforma zjednoduší například tyto procesy:
- platby,
- řízení úkolů,
- dokončování transakcí,
- inspekce budov/zařízení,
- transparentnost a bezpečnost procesů,
- řešení sporů.
Blockchain obecně snižuje fragmentaci procesu, pomáhá manažerům udržovat si přehled o všech fázích projektu a alokovat zdroje lepším způsobem.
Nové materiály budov a technologie v moderním stavebnictví
Budovy se staví rychleji než kdy dříve v důsledku kombinace pokročilých technologií a nejnovějších materiálů. Trh je již dlouho obeznámen o inovacích ve stavebnictví, jako jsou 3D tištěné panely, permanentní bednění pro lití betonu, pohyblivé modulární techniky a skeletové konstrukce – tyto technologie již našly v moderním stavitelství poměrně široké využití. Ovšem v poslední dekádě využívá stále více společností nové energeticky úsporné technologie ve stavebnictví.
High-tech materiály schopné akumulovat teplo a se samoobnovovacími vlastnostmi se již používají, ale věděli jste, že existují speciální materiály, díky nimž jsou budovy schopné filtrovat smog z městského vzduchu? Moderní materiály budov nabízí úžasné alternativy k tradičním metodám a na trhu působí mnoho start-upů, které se věnují výrobě stavebních materiálů, jež řeší nejrůznější problémy ve stavebnictví.
V další části najdete přehled nejslibnějších a nejoblíbenějších materiálů budoucnosti, z nichž mnohé už se v praxi používají.
#1: Dřevo
Dřevo je jedním z nejekologičtějších materiálů, který se díky technologii nyní vyznačuje dalšími charakteristikami, co se týče pevnosti a odolnosti, aniž by ztratilo na svém ekologickém standardu.
Ve stavebnictví je při stavbě domů ze dřeva široce uznávaná skandinávská metoda dřevěných rámů. Možná jste slyšeli o podobné ruské technologii, která umožňuje stavbu dřevěných kopulovitých domů bez použití hřebíků. Tíhu stavby drží spoje se speciálním zámkem. Sestavení kupole za využití této technologie je podobné jako stavění Lega.
Odkaz na zdroj obrázku: https://market.sakh.com/2123860.html?info
Rakouský systém Naturi rovněž používá dřevo. U této metody jsou trámy vrstveny vertikálně. To řeší problém smršťování, tepelnou izolaci a konstrukční spolehlivost.
Odkaz na zdroj obrázku: http://tiny-house.me/yekologichnye-kroshechnye-doma-freedom-ot-kompa/
Ruská společnost TWIN BEAM si vzala jako základ myšlenku kompozitního nosníku z Naturi a navrhla své vlastní řešení – vícevrstvý nosník, který nabízí různé tloušťky stěny, dobrou zvukovou a tepelnou izolaci a žádné smršťování. Duté dřevěné komponenty se rovněž používají jako alternativa k řešení problému s izolací budovy a ekologičností.
V moderním stavitelství se rovněž používá metoda CLT, která je založená na křížovém skládání a lepení vrstev dřevěných panelů v různých směrech pod tlakem. Jedná se o novou technologii, která umožňuje výstavbu výškových staveb ze dřeva. Například v Londýně se nachází devítipatrová budova vysoká 30 metrů, která byla postavena z pětivrstvých dřevěných panelů. Tato technologie dokazuje, že dřevo se nehodí pouze pro tradiční budovy nebo rodinné domy, ale lze ho využít i při velkých urbanistických developerských projektech.
#2: Beton
Obrovské množství současných technologií využívá betonu, který je tradičně opakem ekologického materiálu.
Kanadská společnost Canadian CarbonCure Technologies ovšem vymyslela způsob, jak využít škodlivé emise CO2 z velkých továren vyrábějících betonové tvárnice, a to navázáním oxidu uhličitého do procesu. Beton vyrobený tímto způsobem je mnohem ekologičtější: absorpce oxidu uhličitého je ideálním požadavkem na eko beton.
Samoléčebný beton
Odkaz na zdroj obrázku: https://www.proektant.ru/articles/stroitelstvo/283779.html
Beton je sám o sobě křehkým materiálem. Postupně se však vyvíjejí nejrůznější metody, díky kterým je beton odolnější. Jedna z těchto metod zahrnuje přidání bakterií, jiná pracuje s křemičitanem sodným, další dodává plíseň. Výsledkem jsou budovy, které jsou lépe chráněny proti povětrnostním podmínkám a popraskání, ať už v důsledku dlouholetého užívání nebo přírodních katastrof.
Ohebný beton
Další novou variantou betonu vyvíjejí vědci na University of Swinburne. Jejich technologie je schopna vyrobit ohebný beton a spočívá v přidání polétavého popílku, běžného průmyslového odpadního produktu. Díky inovativnímu složení betonu má nový materiál úžasnou pevnost a je až 400 krát pružnější než běžný beton. Při výrobě tohoto typu betonu se spotřebuje o 36 % méně energie a vypustí do ovzduší až o 76 % méně oxidu uhličitého, takže se stává i ekologickou variantou.
#3: Cihla
Nejznámější současný vývoj týkající se tohoto odvěkého stavebního materiálu jsou 3D tištěné cihly – materiál s vlastním chladícím systémem. Díky porozitě cihel může vzduch proudit póry. Ty jsou saturovány vlhkostí, jež se vypařuje a ochlazuje budovu. Cihly lze snadno napustit vodou – stačí stěnu postříkat vodou nebo počkat, až zaprší. Tyto materiály se energeticky vyplatí v teplejších zemích, protože snižují potřebu použití energeticky náročných klimatizačních jednotek.
Odkaz na zdroj obrázku: https://www.forumhouse.ru/journal/articles/5983-goroda-budushego-napechatayut-na-3d-printere
Nedávno vyvinuli chemici z univerzity Washington University in St. Louis cihlu, která dokáže být zdrojem světla. Tyto chytré cihly potažené polymerem PEDOT mohou samy o sobě sloužit jako zdroj energie a lze je využít k nouzovému osvětlení.
Shrnutí
Je zřejmé, že i nadále bude pokračovat rozsáhlá digitalizace a implementace technologií BIM ve stavebnictví. Konkurenční stavební průmysl nutí dodavatele vnímat snížení doby výstavby a zvýšení nákladové efektivity jako prioritu.
Avšak i stavební odvětví se stává chytrým, a to nejen prostřednictvím počítačového konstruování, ale také díky mnoha různým změnám v tom, jak stavíme, jak používáme roboty, 3D tisk, senzory, chytré materiály a technologie.
A konečně – nové technologie se rozhodně projeví na zisku stavebních společností. Díky optimalizaci všech fází projektu, od projektování až po provoz, najdou společnosti nové oblasti, kde mohou zapracovat na efektivitě nákladů a zvyšovat účinnost.
Aplikace PlanRadar
Společnost PlanRadar založená v roce 2013 nabízí inovativní stavební software pro mobilní zařízení ve stavebnictví a realitách. Aplikace je určena pro všechna zařízení se systémem iOS, Android a Windows a pomáhá již tisícovkám zákazníků z celého světa digitalizovat jejich podnikání. Každý týden zpracovává PlanRadar více než 25 000 projektů.
